Archiv
Nalezené příspěvky
Starosta z kartiček
4. 9. 2018
V článku je překlad anglického textu rozhovoru autorky projektu www.UNES-CO.cz s občanem, který se v r. 1990 angažoval při výběru prvního „posametového“ starosty města Český Krumlov. <br>
Pan Vondrouš mi řekl, že se stal starostou, protože vám vyšel v kartičkách. Samozřejmě to je v nadsázce, ale tvrdil, že jste skutečně vynalezl něco jako počítač na kartičkách. Co je na tom pravdy? Povedly se některé z vašich vynálezů?
Jsem vyučený strojní zámečník, tankový mechanik, ale umím i další řemesla. Mé nápady jsou motivovány snahou o vyšší efektivitu práce a řadu z nich inspirovala moje manželka Věra. Takže Vondrouš má pravdu, když se zmiňoval, že mám pár vynálezů. Přihlásil jsem i několik průmyslových vzorů, ale většina z nich, bohužel, zůstala jen v databázích Úřadu průmyslového vlastnictví.
Můžete nějaké z nich uvést?
Nejúspěšnější byl pravděpodobně technologický postup a přípravky pro upevňování článkových radiátorů topení na stěnu místnosti. Zedníci to dělali (s technologickými přestávkami) týden, já totéž dokázal za 6 minut. Pak to byla bezmotorová míchačka. Vážila asi 12 kg, ale měla přibližně stejný výkon jako tehdejší strojní míchačky stavebních hmot od renomované západoněmecké firmy. Oba vynálezy získaly ocenění na mezinárodních strojírenských výstavách. Nejvýnosnější mohl být vynález, který pracovně nazývám „kruhový záhon“, ale i ten patří mezi zaniklé. Právo na šíření a využití patentů se v minulosti často svěřovalo státu. Nový režim (po r. 1990) se na většinu z nich vykašlal a jejich autoři na šíření a placení udržovacích poplatků neměli finance.
A v čem spočívaly ty kartičky?
Pan Vondrouš se mýlí, když tvrdí, že jsem vynálezce kartiček. Papírové štítky s okrajovou perforací, měl už můj táta, a to pro evidenci publikací v rodinné knihovně. Podobné se později užívaly např. pro tvorbu databází dárců krve. Já se ke štítkům vrátil v r. 1968, při hledáním metod pro vyšší efektivitu řízení demokratické společnosti. V té době jsem byl technikem místního motostřeleckého pluku a do profesního rozhodování jsem chtěl zapojit co nejvíce vojáků. Bylo to poměrně snadné. Přímí podřízení jen odložili zápisníky, protože všechno museli psát na děrné štítky, a to tak, že rovnou navrhovali, co je třeba udělat k nápravě nedobrého stavu, nebo jak výtečný stav ocenit a následovat. To ale bylo tenkrát až tak nezvyklé, že nadřízení čeští vojenští političtí funkcionáři mi málem novou metodu řízení zakázali, zatímco technik místních okupačních jednotek (po 21.8.1968) ji velice oceňoval a chtěl abych ji pomohl realizovat v Rusku. V průběhu následných normalizačních procesů jsme oba své armády opustili.
Pan Vondrouš říkal, že jste v r. 1990 měl databázi lidí, kteří by mohli zastávat odpovědné funkce ve veřejné a státní správě regionu.
Pokusů o realizaci systémových změn se v roce 1989 i v Českém Krumlově iniciativně ujali zejména mladí spoluobčané. O jejich manažerských dovednostech jsem trochu pochyboval, a proto vznikly odborné komise, do kterých jsme lákali lidi z různých oborů. Scházeli jsme se jednou týdně a komunikovali pomocí děrných štítků s okrajovou perforací. Když se potom někdo potřeboval seznámit např. s problematikou dopravy, propíchl svazek štítků otvorem vyhrazeným dopravě, např. drátem z bicyklu a vypadly mu všechny, které měly příslušné okénko směrem k okraji prostřižené. Takto byly evidovány i personálie. Abychom později neztráceli čas hledáním kandidátů na poslance, na funkcionáře regionálních institucí veřejné správy, atd.
A podle jakého klíče vám pan Vondrouš vypadl?
Z databáze vypadli asi tři nadaní „organizátoři“ a nejlepším se tehdy jevil pan Vondrouš. Se současným místostarostou založil odbornou komisi pro ekonomiku a poměrně úspěšně ji řídil. Členové všech komisí pak asistovali při organizaci prvních svobodných voleb.
Vy jste se narodil v Krumlově?
Ne. Pocházím z Moravy a do Českého Krumlova jsem byl odvelen v roce 1962, co absolvent Vojenské technické akademie AZ Brno.
Když jste přijel, jak Krumlov vypadal?
Pochmurně, velice pochmurně. Vltava páchla, domy oprýskané a snad jediné, co tu bylo v pořádku, bylo vojenské sídliště z r. 1952. V něm jsem dostal do tří měsíců byt, přivezl si manželku, dvě děti a žijeme zde dodnes.
Když jste tenkrát přišel do pochmurného Krumlova, uvědomoval jste si, že je krásný, nebo jste měl pocit, že vás poslali do hnusného města?
Já přebíral funkci od kolegy, který byl do Krumlova až tak zamilován, že nebylo možné se nenakazit. Zpočátku jsem ale měl problém najít správnou ulici z náměstí ke kasárnám. Bylo zřejmé, že jde o město perspektivní. Kdo mohl v r. 1962 tušit, že po roce 1990 bude v podstatě privatizované, a že noví majitelé si nemovitosti přizpůsobí k obrazu svému. Málem nám z Krumlova udělali Las Vegas.
Jak se díváte na současný Krumlov? Jak to město vypadá teď?
Po zápisu města do seznamu UNESCO jsme usilovali o to, aby Krumlov zůstal živoucí skanzenem. Dnes prý v historickém jádru města bydlí jen asi 300 lidí. Už je to skanzen, ale ne živoucí. Tohle se porevolučním komunálním politikům příliš nepovedlo.
Já v politice přímo nepůsobím. Snažím se pouze změnit stav kdy na dně pomyslné pyramidy moci je občan a nad ním „věrchuška“, která rozkazuje. Pyramidu je potřeba otočit dnem vzhůru a vrchol hluboko zahrabat. Ať si pak byrokracie „vykrtkuje“ nory do krajiny lidí a snaží se jim sloužit. Totéž se týká politiků.
Jakým způsobem se podle vás od 60. let proměnila periferie města?
Krumlov se začal měnit samozřejmě už za minulého režimu, ale s omezenými financemi a zastaralou technikou, to moc nešlo. Jako referent technického rozvoje v okresním stavebním podniku jsem měl na starosti i nákup malé mechanizace. Získat některá užitečná zařízení, která jsou dnes běžně v prodeji, to býval problém. Tenkrát, aniž si to možná uvědomuje, přispěl k urychlení obnovy historického jádra Krumlova i nedávný kandidát na prezidenta Vratislav Kulhánek, který pro naši firmu získal předváděcí vůz od firmy BOSCH a tam byly funkční kusy jinak až téměř nedostupné, ale velmi potřebné mechanizace, včetně nástrojů.
Změny mimo historické jádro jsou patrné na první pohled. Vyrostla tu dvě velká paneláková sídliště. Jeden panelák však neblaze změnil i citlivě vybudované sídliště z r. 1952. To ale zasluhovalo spíše památkovou ochranu, protože architekt, který je navrhl v něm vyčlenil dostatek prostoru pro život. Přímo pod okny naší ložnice kdysi zaječice vrhla mladé, do sídliště se chodívaly pást srnky, a ještě dnes je v něm dostatek místa k parkování. Moudří předkové nesázeli stromy okrasné, ale ovocné, atd. Pak přijde nějaký blb a postaví panelák, který sídliště zahustil o 30 %. Našel se však i další, který chtěl celé sídliště „modernizovat“, tzn. doplnit domy střešními nástavbami z azbestocementových desek a zahustit je o dalších 30%. Modernizace se tehdy (před r. 1990) zahajovaly stěhováním nájemníků, při kterém staří lidé často umírají a já byl opět na pranýři. Odmítl jsem se vystěhovat a „modernizace“ byla vzápětí ukončena.
Takže tehdy muselo přibývat obyvatelstvo, ne?
No dobře, ale ne tolik, aby se kvůli tomu musel mrzačit moudře vymyšlený intravilán. Nedávno mne vyděsil záměr výstavby cca 80 rodinných domků v kasárnách. Dokud nebudeme mít pro nové obyvatele zaměstnání, výrobní prostory nebo alespoň novou silnici mezi oblastí Vyšný a průmyslovou zónou Domoradice škoda peněz, byť i za studii proveditelnosti.
Neuvážené nakládání s finančními prostředky je problém mnoha generací představitelů města. To občas dokazuji i na příkladu projektu, který od r. 2003 nabízí městu (zdarma) dva Krumlováci. Já a o generaci mladší kolega Šimánko. Už tehdy byl REGISTR www.podnet.cz dokonalejší, než dnešní městský systém DEJ TIP.
A v čem ten projekt spočíval?
Systém PODNĚTY.CZ je internetovou variantou děrných štítků z r. 1968 a 1990. Žádného ze starostů se mi však nepodařilo přesvědčit, že projekt je perspektivní, a že stojí za to být první v republice. Tohle asi zčásti došlo až současnému starostovi, ale ten se rozhodl pro jinou variantu. Vymyslel vlastní systém ohlašování závad. Aspoň něco, nejsem maximalista a pochválil jsem ho. Že místo „luxusního kočáru zdarma“ koupil drahý „ojetý trakař“ však raději příliš nezdůrazňuji.
Máte pocit, že radnice s místními komunikuje?
Radní se o to snaží, ale s nízkou efektivitou. Chválu zaslouží za to, že jako jedni z prvních v Jihočeském kraji uvedli do provozu už zmíněný Systém hlášení závad. Dodnes mi ale nikdo nevysvětlil, proč byl odmítnut univerzální projekt PODNĚTY.CZ . Opravdu totiž hrozí, že každá obec bude užívat jiný komunikační systém. Každý se bude ovládat jinak, což znemožní využívání dat i z jiných úrovní než místních. Horší je, že za tvorbu různých IT systémů už zaplatili daňoví poplatníci ĆR 134,5 mld. Kč, a že jejich roční provoz stojí 24,3 mld. Představte si, že by každá fabrika měla vlastní normu pro tvar a stoupání závitů na šroubech, anebo každý region měl jinou normu pro rozchod železničních kolejí.
A ta databáze PODNĚTY.CZ obsahovala třeba i informace o turismu, o vybydlování centra?
Obsahovala a obsahuje skoro všechno – úměrně znalostem spoluobčanů a přístupu obcí k jejích aktivitě. Když si do vyhledávače serveru podnety.cz zadáte město Český Krumlov, oblast obchod turistika a kliknete na tlačítko HLEDEJ vypadnou všechna doporučení, která mají nějaký vztah k turismu. A představte si, že takovou možnost by měl každý, pokud by šlo o projekt celoevropský. Každý občan, každý starosta, každý prezident, každý novinář. Nebylo to úžasné?
Chodíte s manželkou ještě do centra třeba i jen na procházky?
Do Krumlova už nechodím, hlavně ze zdravotních důvodů. Chystal jsem se, že začnu do Krumlova vjíždět na lehocyklu vlastní výroby, ale zaskočily mne choroby stáří. Ty asi brzy definitivně ukončí i moji občasnou spolupráci s místním oddílem skautů.
Nepřemýšlel jste někdy nad nějakým vynálezem do centra, který by fungoval pro turisty, nebo naopak proti nim?
Možná bude něco v REGISTRU podnety.cz. Někde jsem četl, že by na vstupech do města mohly být závory hlídané uniformovanými granátníky a vybíralo se vstupné, protože nějak redukovat ty lidské řeky bude třeba. Nebo vybudovat, např. v prostoru současných kasáren, něco paralelního, co by bylo stejně atraktivní jako Krumlov. Proč musí turisté chodit 6 hodin po městě a ucpávat ho, když v žádné z jeho restaurací neposedí a jiné atrakce jsou předražené či příliš známé. Co třeba interaktivní technologické centrum nebo muzeum „krámů z půdy“?
Pan Vondrouš taky říkal, že jste prý vynalezl kosohrábě…
Kosohrábě! Já tomu říkám žací hrábě…
Takže měl pravdu! Já si myslela, že si ze mě dělá srandu!
To už jsme zase na jiném poli, vracíme se k vynálezům a průmyslovým vzorům. Jednou moje manželka hráběmi čistila vyšší trávu a říká: „Kdyby to tak ještě sekalo!“ Co zbývá technikovi! Vzápětí vzniklo zařízení s dvojicí protisměrných kos poháněných vrtačkou. Je stejně velké, má podobný tvar jako klasické hrábě a je pouze o málo těžší. Při tahu k sobě vyžíná příčná lišta trávu až u kořínků a opravuje ji ke špičce botů sekáče. Vystavoval jsem kdysi toto zařízení v pavilonu Agrozet na Zemi živitelce, za týden získal asi 700 objednávek, ale potencionální výrobce zklamal.
Jak vidíte Český Krumlov v roce 2050?
Netroufám si odhadnout, protože . . . . to asi bude po třetí světové válce . . . . Krumlov nemusí existovat a přeživší nepochopí, jak mohli jejich rodiče ignorovat včasná varování, která internetoví archeologové naleznou i v REGISTRU www.podnety.cz .